Hlodavci a králíci, jak na to. Část II.

Podmínky chovu, jak s ubytováním a vybavením, krmením, o soužití a ochočování.

Máme zde druhou část našeho povídání o hlodavcích.

Chovné zařízení

Nejprve se zaměříme na velikost chovného zařízení. Primárně by se měla odvíjet od zvoleného druhu zvířete, jeho pohybových nároků a množství chovaných jedinců. Nechceme zde vypisovat velikosti klecí v centimetrech, nikdy se nedá říct, který rozměr by byl optimální, jelikož ve volné přírodě se pohybují na neohraničeném prostoru.

Při výběru vhodné klece pro našeho svěřence musíme nejprve určit vhodné místo v bytě. Mělo by splňovat pár základních požadavků: být ve světlé a dobře větratelné místnosti, ale ne v dosahu přímého slunce, nestát v průvanu, zároveň být na místě, které je pro nás dobře přístupné a nejlépe v místnosti, kde nikdo nespí, jelikož většina hlodavců umí být přes noc hlučná. Určitě neumisťujeme vedle televize, rádia nebo domácích spotřebičů, jelikož zvířata mají mnohem citlivější sluch než lidé.

Pokud máme vybrané místo, pečlivě si ho změříme a tento údaj pro nás bude výchozí pro výběr.

Vždy se snažíme poskytnout tu největší možnou plochu, aby mělo zvířátko dostatek pohybu, takže se nebudeme snažit umístit králíka do klece pro křečka, nám by se také nelíbilo strávit celý život zavření v koupelně.

A teď už k uspořádáním jednotlivých klecí. Pro králíky a morčata budeme volit klece s co největší plochou dna se snadným vrchním nebo bočním přístupem, oba druhy určitě ocení občasné proběhnutí po bytě, proto budeme hledat klec s možností snadného vyskočení. Nepatří mezi zdatné šplhavce, proto stačí klec bez pater. Mezi základní vybavení patří miska na zrní, nejlépe z kameniny nebo hliněná, plastové jsou často terčem okusování a to platí pro všechny hlodavce. Důležitá je dostatečně velká napaječka, aby v ní vydržely zásoby vody i na víkend, když bychom byli nuceni našeho svěřence nechat doma, velmi praktické jsou jesličky na seno, nedochází k jeho pošlapání a znečištění. Určitě ocení i domeček popřípadě jinou skrýš. Při výběru se zaměříme spíše na ty s plochou střechou, která je s oblibou využívána jako rozhledna.

Křečík DžungarskýDalší skupinou, které se budeme věnovat, jsou křečci. Křeček zlatý i džungarský patří mezi akrobaty, proto se zaměříme na klece vyšší, nejlépe s patrem a prolézačkami. Důležité je, aby klec byla opět dobře přístupná do všech pater. Vybavení klece zvolíme stejné jako u morčat a králíků s tím rozdílem, že přidáme pár ruliček od toaletního papíru na kousání, kokosovou skořápku a různé žebříčky. Můžeme použít speciální vystýlku z bavlníkové vaty pro hlodavce, ze které si velmi rádi tvoří útulné pelíšky na svůj denní spánek. Dobrým doplňkem je i běhací kolečko. Velmi obdobnou klec můžeme použít i pro myšky. U všech menších obyvatel musíme mít na paměti, že jsou schopní protáhnout se i malými škvírkami, proto vybíráme klec s malými mezerami v pletivu.

Pro dalšího nájemníka, potkana, budeme pořizovat klec poměrně velkou, vyšší než širší, velmi rozmanitou a členitou. Řadí se mezi velmi inteligentní tvory, proto je tomu potřeba přizpůsobit i vybavení. Do klece nainstalujeme několik pater, dobré je použít závěsné hamaky, vypadají jako malá vysutá lůžka, ve kterých potkani s oblibou odpočívají. Klec vybavíme žebříky a klacíky na lezení (nejlépe z ovocných stromů), jutovými lany a dalšími zajímavými překážkami. Materiály volíme odolné a snadno omyvatelné. Dobré je vybavení obměňovat a tím potkánkovi vytvářet nové podněty.

Podobnou klec využijeme i pro osmáky a činčily, pouze s tím, že u osmáka se více zaměříme na dřevěné vybavení klece a přírodnější doplňky a obohatíme jí o misku s pískem na koupání. Velikost můžeme zachovat stejnou.

Pro pískomily, pokud je chceme pozorovat v trochu přirozeném prostředí, zvolíme akvárium s hlubokou podestýlkou a upřednostníme chov ve skupině. Jsou to velmi kontaktní a sociální zvířata, kteří nám dají nahlédnout do své skupiny v domácím prostředí. Velmi ocení misku s pískem na koupání, dřevěné klacíky na ohryz, domečky na schovávání a ruličky od toaletního papíru na rozkousání.

Pokud toužíme po troše divočiny v obýváku, zvolíme jako chovance například myšku drobnou, pro kterou zařídíme skleněné terárium, vyšší než širší, které vybavíme rákosím a větvičkami. Ve volné přírodě žijí na loukách ve vlhkých místech porostlých rákosím a svá hnízda si staví ve výškách. Pokud budeme mít štěstí, může se to doma také povést. Musíme jim ale poskytnout dostatek hnízdního materiálu. V jejich případě je potřeba dát pozor i na potravní specializaci a až jednu třetinu krmné dávky musí tvořit hmyz.

činčila

Co se týká podestýlky, mezi nejčastěji používané patří piliny, i když se u nich bohužel často setkáváme s projevy alergie jak u zvířat, tak u lidí. Mezi modernější a praktičtější podestýlky patří dřevěné peletky, Asan (savá buničina), který je velmi vhodný díky vysoké absorpci, uzamčení pachu a zabraňuje otlakům, popřípadě kukuřičná podestýlka. Vždy si nejprve vyzkoušíme několik typů a poté zvolíme ten nejvhodnější.

Potrava

Jako dalšímu bodu se budeme věnovat potravě. V dnešní době jsou v prodeji kompletní vyvážená krmiva pro všechny druhy doma chovaných hlodavců. Jsou vyráběna na základě studií a podle přísných norem, proto bych nedoporučovala krmit doma namíchanými směsmi. V nabídce jsou jak základní řady, tak řady speciální obohacené o vitamíny.

Spíše se zaměříme na potravní specifika. U osmáků se díky jejich přirozené cukrovce vyvarujeme cukrů a podáváme odlehčená krmiva vyráběná přímo pro ně. Dají se také s úspěchem použít u pískomilů. Morče si jako jediné zvíře spolu s opicemi a člověkem nedokáže syntetizovat vitamín C, proto se při skladbě krmné dávky budeme soustředit, aby obsahovala hodně ovoce a zeleniny.

U potkanů a myší budeme občas podávat kousky sýra, kočičí granule a konzervy a samozřejmě ovoce a zeleninu, králíkům a morčatům obohatíme krmení o suchý chléb, který zamezí přerůstání zubů a pomůže při jejich obrušování, jsou sklovinou pokryté pouze na přední straně.

Důležité je při zkoušení nového druhu stravy začínat vždy po malých dávkách, abychom předešli průjmům.

Nákup, soužití a ochočování

Pokud splníme všechny body, které jsme probrali, vybereme to pravé zvířátko, zabezpečíme mu dostatečně velkou klec, připravíme vhodnou stravu a znova si zhodnotíme, zda jsme schopni se o něj postarat ve všech aspektech, už nám nic nebrání v tom, abychom si ho přinesli domů.

Potkani

Vždy se snažíme vybrat prokazatelně mladé a zdravé jedince. Pří výběru se zaměříme na to, zda má jasné oči, neteče mu z nosu, prohlédneme mu uši, srst, zda nemá parazity a zkontrolujeme okolí konečníku, abychom odhalili případný průjem. Pokud kontrola dopadla dobře, můžeme si zvířátko nejlépe už v předem připravené přepravce odnést domů.
Zde začíná podstatná část našeho soužití, a to ochočování. Zvířátku necháme první dva až tři dny na rozkoukání. Poté začneme pomalu zvykat na naši ruku, podáváme oblíbenou potravu a vyvarujeme se prudkých pohybů. Bude to jistě nějakou dobu trvat, ale pokud vytrváme, získáme mazlivého společníka.

Na závěr bych Vás za zvířátka ráda ještě jednou porosila, abyste jejich pořízení zvážili ze všech stran a aby souhlasila celá rodina. Jen tak si můžeme doma užívat spokojeného parťáka.

Pokud i Vás zaujala možnost si malého společníka pořídit, velmi rádi zodpovíme Vaše dotazy a pomůžeme vybrat toho nejlepšího svěřence, správnou klec, vhodnou podestýlku a stravu, doplňky do ubikace a probrat všechna úskalí chovu.

Přejeme Vám hodně zdaru v chovu a doufáme, že jsme trochu pomohli objasnit základní problematiku chovu nejrozšířenější skupiny zvířat v našich domácnostech.

Autor: Martina Weigertová, pobočka Suchomelská (uTerna)

Zajímavé produkty

    • Naviják RedArc Tuff-Body W/S 10.000
    • Napáječka na cesty
    • Pinzeta na klíšťata

Server Error

Server Error

We're sorry! The server encountered an internal error and was unable to complete your request. Please try again later.

error 500